Dr. Swing, to jsem já!
Arnošt Kavka
*4.3.1917
†2.5.1994
*4.3.1917
†2.5.1994
...Všechno začalo tím, že má generace si v dobách mladické bujarosti libovala v recesi, což byla vlastně česká varianta dadaismu. Byla to doba, kdy Jeho Veličenstvo Nesmysl byl zdrojem nejrůznějších radovánek. Za války to byl legendární dr. Arnošt Kavka, kdo si takto pestřil chmurné protektorátní časy. Členem jeho orchestru býval i Ferdinand Havlík a od něho jsem měl informace z první ruky. Však jsme o tom taky napsali knihu – Historky Ferdinanda Havlíka se jmenuje. Od něho jsem se dovídal o recesistických skutcích Arnošta Kavky a taky Jiřího Krejčíka, který se později stal významným filmovým režisérem. V Kavkově orchestru nasál Ferdinand Havlík recesistické fluidum a dlužno říct, že ani později, když recese odezněla, Havlíka neopustila. Nepřestával ji zkrátka provozovat. ..celý článek..
Zdroj: Jiří Suchý, 5.5.2016
Jak ten čas letí – ode dne, kdy opustil tento svět Arnošt Kavka, uplynulo už 22 let. Pamětníci si jistě vzpomenou na zpěváka, který jako jeden z prvních začal v Československu zpívat swingovým stylem. Byl nejen první, ale i skvělý – takže si záhy vysloužil přezdívku Dr. Swing (spojením dvou skutečností: zpíval swing a byl doktor práv).
Narodil se 4. března 1917 v Praze a už od mládí se věnoval muzice. Vlastní kapelu dal dohromady už co student gymnázia. Později jako zpěvák a bubeník působil v několika bandech. ..celý článek..
Zdroj: Míra Navara, 2.5.2016
Byl to právě zpěvák, klavírista a skladatel Arnošt Kavka, který jako jeden z prvních nabídl a prosadil ve 40. letech minulého století moderní, swingově založený pěvecký projev. Tento týden by oslavil 97. narozeniny.
Ve srovnání s dotud převládajícími operetním či lidovkovým stylem byl jednoznačně jedním z pionýrů nové české swingové muziky, která se u nás začala před více než osmdesáti lety hrát. ..celý článek..
Zdroj: Robert Rohál, 4.3.2014
Nedávno jsem bloudil po televizních kanálech a narazil na skupinu s tímto názvem. Hraje hudbu blízkou mému kmetství, ale napadlo mne, zde se její název nějak odvíjí od už zapomínaného zpěváka JUDr. Arnošta Kavky. Nejsem opravdu hudební recenzent, ale býval jsem nadšeným čtenářem různých pamětí, nejen hudebníků, které kdysi vyšly u Škvoreckého. A někde tam jsem vyhrabal málo známou a velmi zajímavou historii jeho života. ..celý článek..
Zdroj: Josef Hejna, 12.11.2013
Arnošt Kavka přezdívaný někdy „Doktor Swing“ se narodil v roce 1917. Hudbě se začal aktivně věnovat už za gymnazijních let. Učil se hře na altsaxofon a především pak na bicí u tehdy věhlasného bubeníka Laco Ollaha. V sedmnácti letech založil vlastní studentský orchestr Black and White, jehož členy byli mimo jiné Leopold Korbař, Jan Rychlík nebo Ladislav Habart. Jako bubeník pak působil v několika souborech, naposledy v tehdy ještě amatérském souboru Karla Vlacha Blue Boys. Právě ve Vlachově souboru se postupně z bicích přeorientoval na zpěv. Učil se technice zpěvu u několika učitelů, mimo jiné také krátce v belgickém Ostende u známého orchestru Roberta de Kerse, kde získal dovednosti ve zpěvu na mikrofon. ..celý článek..
Zdroj: T. Břicháček, 4.1.2010
...Těsně před Vánocemi vyšla vzpomínková kniha (vyd. Maxdorf), u níž je těžké určit, kdo je autorem a kdo objektem jeho zkoumání. Nepochybně slovem mistrně vládnoucí principál Suchý naslouchal mistru klarinetu a saxofonu, aranžérovi, kapelníkovi a skladateli Havlíkovi. Sešli se prý nejprve proto, aby si povídali o Arnoštu Kavkovi, hudebním všeumělovi a „jedné z hlavních postav recesistického hnutí v Čechách“, s nímž a s jehož orchestrem Ferdinand Havlík dlouho spolupracoval. Kavka byl osobností mimořádně zajímavou, inspirativní, jeho invence jako by neznala mezí. Bohužel žil v době, která nápaditost, originalitu, odvahu experimentovat spíše potlačovala, než aby ji podporovala nebo přinejmenším tolerovala. ..celý článek..
Zdroj: Marta Bystrovová, 29.12.2008
Arnošt Kavka vystudoval práva, byl zpěvákem, skladatelem a především všestranným hudebníkem - hrál na bicí nástroje, na klavír, učil se prý i na alt saxofon. Stal se pěveckou hvězdou orchestru Karla Vlacha. Po válce si pak založil vlastní septet jímž prošla řada později slavných muzikantů - Bezubka, Havlík, Hulan, Jirmal, Kefurt. . . Pak nastalo období, kdy se jeho soubor zmenšoval, až nakonec vsadil na svůj "eintet" a stal se estrádním umělcem a hudebním komikem ..celý článek..
Zdroj: Ondřej Suchý, 3/2008
...Koura vidí Cimrmana v pozoruhodných národopisných souvislostech: „Cimrman neslétl z nebe jako UFO, není to první fiktivní postava české kultury. Budeme-li pátrat po jeho předchůdcích, dostaneme se přinejmenším k Haškovi a jeho Straně mírného pokroku v mezích zákona, ale především na konec třicátých let k hnutí recesistů. Ti si vytvořili fiktivní postavu jménem Pankrác Perla.“ Recesisté tehdy kolektivně napsali knihu Jedeme do Bodele (míněno jako narážka na cestu „kamsi“, v níž viděli perspektivu mladého člověka po nástupu nacismu). Opatřili ji podtitulem Z češtiny do perštiny a zpět přeložil doktor Klavír a podepsali jménem Pankrác Perla. Jeden z nich, Arnošt Kavka, dokonce odhalil Perlovi v Praze-Libni pamětní desku. Stálo na ní cosi v tom smyslu, že „v tomto domě nikdy nežil...“. Figura Pankráce Perly nikdy nenabyla cimrmanovských rozměrů ..celý článek..
Zdroj: Petra Svoboda - Konrádová, 30.9.2007